Ačkoliv se může zdát, že se na poli výzkumu vesmírů s výjimkou výletů některých milionářů na mezinárodní vesmírnou stanici ISS příliš mnoho neděje, není tomu tak. V posledních letech byla například NASA zaměstnána přípravou projektu Artemis, pojmenovaném po řecké bohyni lovu. Tento zatím hlavní zprávy příliš neplní, neboť je zatím pouze v přípravné fázi. To se však má s příštím rokem změnit.
Hlavním cílem tohoto projektu je obnovení pilotovaných letů na Měsíc. Jistě, je pravdou, že mise Apollo na něm přistály celkem šestkrát, a jejich posádky posbíraly spousty vzorků, které pak dopravily na Zemi. Zde se na ně okamžitě vrhli vědci ze všech možných oborů, a jsou jim k dispozici i dnes. Zdálo by se tedy, že již není důvod se tam vracet – to je ostatně důvod, proč byl projekt Apollo pozastaven. Výpravy na Měsíc jsou zkrátka drahé, a již nebylo co tam zkoumat. Proč se tam tedy vracíme?
Důvodů je hned několik. V první řadě máme nyní k dispozici mnohem lepší a kvalitnější přístroje, kterými můžeme Měsíc zkoumat i do velké hloubky. Navíc je zde fakt, že projekt Apollo přistával na nejvhodnějších možných lokalitách. Artemis si dává za cíl prozkoumat i hůře dostupná místa, a přinést vzorky odtud, aby bylo možné prozkoumat, zda a nakolik se liší.
To vše jsou však pouze krátkodobé cíle. Tím dlouhodobým je vybudování jakési měsíční základny, která bude sloužit jako předsunutá základna pro průzkum ostatních planet, a pro pozorování a pokusy prováděné mimo přímý vliv zemské gravitace.
Jistě, není to cíl, kterého by se dalo dosáhnout rychle. Potrvá spíše desítky let, než se dočkáme alespoň základní stavby. Plány zde však již jsou, a je pravděpodobné, že s touhou lidstva po expanzi se dříve či později stanou skutečností. Je jen otázkou, zda se jejich alespoň částečné realizace dočkáme my, naše vnoučata nebo až pravnoučata.